Silat Gayong v dokumentu National Geographic
V roce 2010 uvedl National Geographic Channel epizodu s názvem „Fight Masters: Silat“, která se stala jedním z nejzajímavějších dílů celé série Fight Masters – pořadu věnovaného tradičním bojovým uměním světa. Tvůrci v ní diváky zavedli do Malajsie, kolébky prastarého bojového systému Silat, který se po staletí dědil z mistra na žáka v úzkých kruzích válečníků.
Hlavním protagonistou dokumentu je Joel Champ, důstojník vojenské policie amerického námořnictva z Chicaga. Po více než deseti letech výcviku v USA se Joel se svým učitelem vydává do Malajsie, aby zde podstoupil finální zkoušku k získání třetího stupně.
Silat Gayong je od základu boj na blízko. Až na výjimky nepoužívá vysoké výskoky ani rotující kopy – spoléhá na pukulan, tedy bleskové údery a kopy na zranitelná místa těla z vysokých i nižších pozic, a na kuncian (čti “kunčian”), neboli „zámky“, kterými bojovník protivníka svírá, láme mu klouby, škrtí jej a drtí a narušuje jeho rovnováhu. V dokumentu kamera zachycuje tyto techniky s pomocí moderní motion-capture technologie, která zobrazuje sílu a účinek každého pohybu až do milisekund. Silat Gayong ukazuje, že “krása pohybu” se může ukrývat i v agresivitě, nadprůměrné síle a smrtící přesnosti.
Když Joel zvládne základní techniky beze zbraně, přichází na řadu to, co činí Silat skutečně fascinujícím: zbraně, které spojují smrtící a nekompromisní fyzický boj s jako břitva ostrými a jako led chladnými čepelemi.
Další zbraní je karambit – malý, zahnutý nůž připomínající tygří dráp. Nosí se skrytě, často schovaný v dlani nebo v záhybech oděvu. Karambit dokáže během několika vteřin oslepit, ochromit a zneškodnit protivníka. Naučit se jej dobře ovládat však vůbec není snadné. „Jeho síla tkví v tom, co nevidíš,“ vysvětluje Joelův mistr.
Další zbraní je keris (čti “kris”)– asymetrická dýka, považovaná za srdce malajského válečníka. „Keris je pro Malajce tím, čím je katana pro samuraje,“ vysvětluje Joelův učitel v dokumentu. Její čepel je navržena tak, aby při bodnutí zasáhla více orgánů zároveň. Dokáže způsobit mnohačetná poranění jediným pohybem.
A pak přichází cindai (čti: “čindai”) – obyčejný kus látky, který se v rukou bojovníka Silatu mění ve smrtící nástroj. Scéna, v níž mistr demonstruje techniku, patří k nejsilnějším v celém dokumentu: jediným pohybem přehodí látku přes hlavu protivníka, utáhne ji kolem hrdla a strhne jej k zemi. „Utáhneš – a vezmeš mu všechen vzduch i krev. Než umře, cítí se, jako by se topil,“ komentuje to s chladnou přesností. Silat tak útočí nejen na tělo, ale i na psychiku – vyvolává paniku, strach a ztrátu vůle k odporu.
Závěrečná fáze dokumentu ukazuje Joela, jak se připravuje na svůj poslední test: skutečný zápas ve sportovní verzi Silatu, známé jako Olah Raga. Trénuje s příslušníky malajské policie, kteří jsou zároveň elitními zápasníky. Tři dny se učí nové techniky, pravidla a pohyb při kruhovém ringu. Joel zápas vyhrává a nakonec získává jako projev uznání od svých malajských učitelů i vysněný třetí stupeň ze šesti. Po deseti letech tréninků!
Ačkoliv se v dokumentu objevuje celá řada nepřesností, omylů a chybných výkladů, o nichž jsem přesvědčen, že vznikly špatným překladem z malajštiny do angličtiny a také prostým nepochopením některých typicky malajských reálií, stojí celý dokument za shlédnutí. Silat v podání National Geographic není pouze metodou boje, ale i zkouškou charakteru. Ukazuje, že skutečný bojovník se nerodí v aréně, ale ve chvíli, kdy překoná vlastní strach – a že meč, nůž či kus látky jsou jen prodloužením mysli, která přesně ví, kdy, jak a zda udeřit.
Autor: Antonín Nowak
