Rozhovor s mistrem Silatu Azhanem…

Můžeš nám říct něco o sobě? Kde žiješ, odkud pocházíš a kdo jsi?

Ahoj, jsem Mohamad Azhan Hizazi Bin Mohd Salleh, ale můžete mi říkat Azhan. Je mi 35 let (rozhovor byl pořízen v roce 2025). Narodil jsem se a vyrůstal v Pahangu v Malajsii, ale nyní žiji v Kuala Lumpur.

Co tě inspirovalo k tomu, aby ses začal věnovat bojovým uměním, a co tě přimělo věnovat se jim naplno?

Upřímně, vždy jsem měl rád akční věci. Jako dítě jsem byl posedlý kreslenými filmy, kung-fu filmy a bojovými videohrami. Napodoboval jsem pohyby, které jsem viděl, a předstíral, že jsem postava z nich. Vyrůstání s pěti bratry znamenalo spoustu „přátelských bojů“ u nás doma. Bojová umění mi připadala jako dokonalý způsob, jak tuto energii nasměrovat. Časem to už nebylo jen o zábavě – uvědomil jsem si, že chci tuto umění pomoci zachovat a předat dál, a proto jsem se tomu věnoval.

Jaká byla největší výzva, které jsi čelil na začátku, a jak jsi ji překonal? Byly chvíle, kdy jsi přemýšlel o tom, že bys s bojovými uměními skončil? Pokud ano, co tě motivovalo, abys pokračoval?

Co bylo mojí největší výzvou? Určitě se vypořádat s plachostí a nízkým sebevědomím. Pamatuji si, že mi bylo devět, a chtěl jsem se přihlásit do Taekwonda. Můj táta mě tam dovezl, ale byl jsem příliš plachý na to, abych přistoupil k instruktorovi. Jen jsem tam stál a díval se z dálky, až hodina skončila. (Haha!) Až když mi bylo 15, přihlásil jsem se do první třídy bojového umění – Silat Pulut Jawi – ve svém rodném městě. Trénovalo se po staru: na hlíně, kolem nás olistěné ploty, nad námi jedna žárovka a v pozadí zvuk tradičního Gendang Silatu. Tento zážitek mě zcela uchvátil a od té doby jsem se už nikdy nezastavil.

Řekni nám prosím něco o tvých učitelích a inspiracích v bojových uměních.

Na začátku jsem Silat zase až tolik neobdivoval, protože jsem vyrůstal jako obdivovatel kung-fu legend, jako jsou Jackie Chan a Jet Li. Ale jakmile jsem vyzkoušel Silat, stal jsem se na něj závislý. Můj první učitel byl zesnulý Abe Jek, který mě učil Silat Pulut Jawi v Pahangu. Byl také mistrem Silat Olahraga a reprezentoval Pahang. Po jeho smrti jsem trénoval s Ustazem Ahmadem, který mě učil Silat Tempur z Terengganu, zaměřující se na přímý boj zblízka a to zahrnovalo i hodně sparringů.

Také jsem se účastnil seminářů s úžasnými instruktory jako Pendekar Wan Yusmar ze Silat Sekilat (kde jsem se naučil základy Tekpi, Kerambit a Sarong) a Cikgu Maulem Morniem z SSBD, který je známý pro své hladké a plynulé techniky. Ale největší vliv na mě měl zesnulý Prof Jak Othman. Pod jeho vedením (a Guru Ammirem a Guru Brandonem) jsem trénoval Silat Harimau Berantai a Silat Tomoi. Právě on to byl, kdo výrazně prohloubil moje porozumění bojovým uměním, zejména v oblasti zbraní – od malých nožů až po velké tradiční zbraně.

Co jsi se naučil od Profesora Jaka? Jaké techniky, dovednosti a zbraně tě učil? Co ti přišlo nejzajímavější a co pro tebe bylo nejvíce prospěšné?

S Prof Jakem jsem se zaměřil na Silat Harimau Berantai a Silat Tomoi. Nejužitečnější části? Určitě výcvik se zbraněmi. Všechno začalo „matkou všech zbraní“ – Belati (nožem). Hned první den mi bylo nařízeno bodnout svého partnera (haha). Prof Jak měl pravidlo: musel jsi dokončit přinejmenším fázi 1 Silat Tomoi. To vybudovalo fyzický základ potřebný pro Harimau Berantai, takže student se mohl soustředit na pokročilé techniky. Po měsíci Silat Tomoi mě pozval k tréninku v Harimau Berantai. To byl pro mě velký moment.

Pamatuji si, jak jsem skládal zkoušku na „Belati Luar“ (soubor technik vyučovaný jako první), prováděl oněch osm „buah“(technik) před čtyřmi instruktory, včetně Prof Jaka. Psychický tlak byl tehdy obrovský – pořád jsem si říkal „Co já tu vlastně dělám?“ Ale prošel jsem, složil zkoušku a to mi opravdu zvedlo sebevědomí.

Každá nová zbraň, kterou jsem se učil, mě fascinovala. I ty, o kterých jsem si myslel, že je nebudu mít rád, se staly mými oblíbenými. Výuka Prof. Jaka mě vždy udržovala zvědavým a motivovaným. Trénoval jsem s mnoha zbraněmi, jako je např. Belati, Kerambit, Kapak Kecil, Lawi Itik, Machete, Tongkat, Sarong, Sao, Keris, Sundang Keris, Sundang Terus a Pedang Melayu.

Jak vypadaly soukromé lekce a tréninky s Prof Jakem? Jaká byla jejich struktura, jak dlouho trvaly a jak náročné bylo tempo výuky? Vím, že jsi také pomáhal svému učiteli s organizováním seminářů a webinářů. Muselo to pro vás všechny být velmi náročné. Co tě to stálo a co ti to dalo?

Trénink s Prof Jakem byl vždy velmi rychlý a intenzivní. Naplnil nás spoustou technik, jednu za druhou. Pokud jste je rychle pochopili, učil vás ještě více. Věděl, zda to zvládnete, nebo ne. Některé pohyby byly těžké na provedení, ale on je vykonával, jako by to bylo nic – neustále dokazoval, že není jenom mluvka, ale bojovník.

Ano, pomáhal jsem s organizováním a účastnil se seminářů. V jeho seminářích byla vždy pohybová aktivita. Účastníci neseděli a neposlouchali jen, museli se aktivně účastnit a provádět techniky. Bylo to pro začátečníky skutečně náročné. Jak jsem zmínil, Prof Jak neustále přidával nové techniky a museli jste být rychlí. Jako jeho instruktor jsem často popisoval techniku ústně a přitom jsme ji museli fyzicky zrealizovat. To bylo možné pouze tehdy, pokud jste měli znalosti o pohybech ve stylu Berantai. Pro mě to bylo jistým způsobem uznání od dnes již zesnulého Prof Jaka směrem k nám jeho instruktorům.

Silat je hluboce tradiční bojové umění, které zůstává na Západě většinou neznámé. Autentické, tradiční a funkční styly Silatu, cvičené v jejich pravé podobě, jsou zde poměrně vzácné – tak vzácné, že je můžete spočítat na jedné ruce. Co si myslíte, že může naše verze Silatu nabídnout těm, kdo se jí chtějí věnovat? Je Silat účinný pro to, co bychom mohli nazvat „běžnou sebeobrannou“ nebo dokonce „přípravou na zombie apokalypsu“?

Řekl bych, že určitě obojí (hahaha). Když se podíváme na naši historii, Silat prošel mnoha bitvami, a techniky byly vylepšeny do té podoby, jakou mají dnes. Myslím, že Silat je velmi účinný a smrtící. Samozřejmě, musíte to zažít na vlastní kůži, abyste skutečně viděli, co Silat nabízí a jak vám může pomoci jako bojovému umělci.

Pro mě platí, že cokoli může být dobré, pokud je praktikující dovedný. Nejlepší na Silatu je rozmanitost zbraní, které nabízí. My Malajci máme dlouhou historii a neseme znalosti a tradice, které byly předávány od dávných dob až do dneška – a to je něco, co nenajdete nikde jinde.

Thajský box například získal v naší zemi v posledních letech značnou popularitu, stejně jako MMA nebo filipínská bojová umění, která často zahrnují trénink s ratanovými holemi, noži, mačetami a dokonce i malajským karambitem. Takže co přináší tradiční Silat v porovnání s nimi? Co by přitáhlo někoho, kdo cvičí Muay Thai, MMA, BJJ nebo dokonce FMA, aby začal studovat Silat?

Téma moderní umění versus tradiční umění je vždy velmi žhavou záležitostí. Z mého pohledu většina technik Silatu nemůže být použita v ringu. Přesto všem rozhodně doporučuji, aby začali studovat Silat. V dnešním světě je všechno potřeba prokázat, aby to přitáhlo pozornost, a boj v ringu je zaručený způsob, jak nějaké bojové umění propagovat. Nicméně Silat má mnohem více co nabídnout, zejména v oblasti zbraní, které nikdy nemůžeme realisticky předvést v ringu. Proto pouze ti, kteří jsou opravdu vášniví a chtějí se učit víc než jen pouhý pěstní boj bez pravidel, se budou učit Silat.

Jeden muž kdysi řekl „Mám sen“. Jaký je tvůj sen, co bys chtěl dosáhnout v oblasti Silatu a bojových umění obecně?

Jsem nadšený bojovými uměními a Silat je naše národní dědictví. Můj sen je to dědictví zdědit, zachovat a předat jej dalším generacím co nejlépe, jak to jenom dokážu. Věřím, že jsem na správné cestě. Být číslo jedna není mým cílem; mým cílem je být nejlepší verzí sebe sama, neustále zlepšovat své dovednosti a rozšiřovat své znalosti o Silatu. Můj sen je učit Silat a vštípit ducha naší identity (jati diri) do srdcí Malajců. Válka je vyhraná těmi, kteří mají srdce, ne jenom těmi, kdo mají moc.

A nakonec, jedna velmi ošemetná a možná příliš odvážná otázka. Co si myslíš, že je skutečné tajemství bojových umění nebo největší tajemství Silatu?

„Pochop filosofii, ovládni základy a procvič každou techniku alespoň 5000krát.“ Můžete se naučit tisíce technik, ale bez pochopení toho, co děláte, jsou to jen techniky. Základy jsou důležité – nemůžete chodit, než se naučíte stát, a nemůžete běhat, než se naučíte chodit. A nakonec, klíčem k úspěchu je cvičit, až se to stane druhou přirozeností, součástí vaší krve a masa. Jak říkal zesnulý Prof Jak, „Způsob, jakým reagujete, je odrazem toho, jak jste trénovali.“

Děkuji, Guru Azhane, za tvůj čas a ochotu podělit se o tvoje cenné a jedinečné zkušenosti s ostatními nadšenci bojových umění. Vím, že úzce spolupracuješ téměř na denní bázi s Guru Ammirem, dalším osobním žákem Prof Jaka. Společně máte ambiciózní plány na online výcvik a neustále vítáte nové studenty do vaší tělocvičny v Subang Jaya. Jste velmi otevření jak místním, tak cizincům, což rozšiřuje dosah vaší výuky.

Přeji vám hodně štěstí při dosahování vašich snů a cílů, ať Silat Harimau Berantai a Silat Tomoi Raja Rimau nejen vzkvétají, ale také inspirují nové generace praktikujících. Věřím, že společně můžeme změnit svět.

Antonín Nowak